Vytisknout
Zobrazení: 895
Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

 

Celodenní krupkování

2. 7. 2016 jsem se vydal na další obchůzku lokality na Krupce.Brzo ráno kolem půl 6 jsem dorazil na Prokopský peň. Nebyli zde žádní šutráci a tudíž jsem mohl začít mlátit do výchozu, kde se dají nalézt topazy (Obr. 1 a 2).

   
Obr. 1 - ihned po příchodu na prokopský peň. Obr. 2 - toto je ten slavný topazový výchoz.

 

Zpočátku mi dalo práci něco nalézt, ale asi za půl hodiny se objevovaly první ukázky místním pokladů. Za zhruba 1 hodinu jsem měl pár pěkných kousků (Obr. 3 a 4) a přesunul se na vedlejší molybdenitovou část (Obr. 5). Tady se mi nic pěkného nepodařilo nalézt a tak jsem zamířil níže na haldu Zwickenpinge.

     
Obr. 3 - jeden z větších dnešních vzorků. Obr. 4 - další povedený vzorek topazu. Obr. 5 - vedlejší molybdenitová stěna.

 

První video je z ukázky Prokopského pně u molybdenitové stěny a druhé video ukazuje topazový výchoz.

Než dorazíte na haldu Zwickenpinge, pod kterou vede Hornická stezka, projdete kolem staré pinky Zwickenpinge (Obr. 6) a z tohoto místa je nádherný výhled na město Teplice (Obr. 7). Halda je pokrytá množstvím šutrů, a tak stačí nezkušeným šutrákům pouze obracet kamení (Obr. 8 a 9), aby našli něco cenného. Mě se tady povedlo nalézt krásný kousek azuritu (Obr. 10 a 11).

     
Obr. 6 - nejstarší část haldy Zwickenpinge. Obr. 7 - můžete se kochat výhledem na město Teplice. Obr. 8 - halda Zwickenpinge z horní pohledu.
     
Obr. 9 - to samé z pohledu spodního. Obr. 10 - zatím můj nejhezčí vzorek azuritu z této lokality. Obr. 11 - vzorek z jiné strany.

 

První video ukazuje pohled z haldy Zwickenpinge dolů na hornickou stezku. Druhé pak příchod po hornické stezce k haldě Zwickenpinge.

Po zhruba hodině hrabošení jsem zamířil pod Hornickou stezku na haldu Václav. Zda se mi povedlo nalézt rok starý kámen, u kterého se fotila Rozálka při naší společné výpravě v minulém roce (Obr. 12). Také se mi zadařilo a našel jsem celkem pěkný molybdenit (Obr. 13) a lístkový kus cinwalditu (Obr. 14).

     
Obr. 12 - u tohoto šutru byla Rozálka před rokem. Obr. 13 - celkem slušný vzorek molybdenitu. Obr. 14 - bylo zde i pár lístků cinwalditu. Toto je jeden z nich.

 

Napadlo mě že se podívám na žílu Mahler, jestli by tam nebylo pár kousků kasiteritů. Pak mi začalo peklo na zemi, protože mě čekal výstup po nezpevněné části kopce. K žíle je to odhadem nějakých 300 metrů. Mě to trvalo další hodinu, protože jsem přesně nevěděl, kde je výchoz žíly. Ale zadařilo se a výchoz jsem skutečně našel (Obr. 15 a 16). Rubal jsem asi hodinu a bohužel žádný pěkný kasiterit se mi nepodařilo vykopat. Podíval jsem se ještě na další část výchozu (Obr. 17), ale při pohledu do hloubky, mě napadlo radši nic nepokoušet. Zbývalo ještě prozkoumat jednu část výchozu s malou jeskyní (Obr. 18). Uvnitř nebylo krom tekoucí vody nic a tak mi nezbylo nic jiného, než vydat se zpět k autu.Bylo kolem půl 12 a čekala mě ještě návštěva fluoritů ve Vrchoslavi.

   
Obr. 15 - konečně jsem našel výchoz žíly Mahler. Obr. 16 - pohled směrem k lanovce.
   
Obr. 17 - tuto část doporučuji nenavštěvovat, je to tu poměrně nestabilní. Obr. 18 - jeskyně nad výchozem žíly Mahler.

 

Po příjezdu na Vrchoslav začalo poměrně hustě pršet, ale oblečený jsem byl dobře, takže mohl začít výstup do dalšího dnešního kopce. Výhodou tohoto počasí bylo, že na lokalitě nebyl kromě mě vůbec nikdo. Začal jsem tedy bušit do stěny, ve které se tu a tam objevovali pěkné kousky flouritů (Obr. 19 - 22). Jenže po zhruba hodině neustále deště jsem skoro necítil ruce, a tak byl čas vydat se domů, do Podolí, do lékárny, do …

   
Obr. 19 - stěna pokrytá fluority. Obr. 20 - na vedlejší stěně byly viditelné také křemeny.
   
Obr. 21 - další ukázka fluoritů ve stěně. Obr. 22 - fluority pokrývají stěnu v poměrně velkých shlucích.

Video žíly Mahler je níže. Všechna videa z této lokality byla vložena do složky Databáze vidí v hlavním menu).