• Tradiční naleziště skelných opálů
    Lokalita: Valeč
  • Černá Halže opět nezklamala
    Lokalita: Horní Halže - černá
  • Známé ametystové naleziště v Kruškách
    Lokalita: Apolena
  • Tentokráte halda štoly č. 4
    Lokalita: Příbram
  • První návštěva na jihočeských lomech
    Lokalita: Rabí
  • Další návštěva na Knetlu
    Lokalita: Krupka (Knetl)

Hodnocení uživatelů: 1 / 5

Aktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Překvapení na Apoleně

4. 9. 2016 jsem po Ahníkově zamířil na Apolenu u Horní Halže. Na této lokalitě jsem naposledy před měsícem, ale v té době zde přespávali šutráci z Prahy, a tak jsem nemohl dobývat vytoužený ametyst. Při pohledu na stav lokality mi bylo zle, protože v tak špatném stavu to tu ještě nikdy nebylo. Je vidět, že někteří rádoby šutráci neumí po sobě uklízet a zanechávají po sobě jen bordel (Obr. 1 – 3). Ve své blbosti došli tak daleko, že si kopou vlastní hroby (Obr. 4).

 

   
Obr. 1 - stav lokality po řádění "šutráků". Obr. 2 - na opačné straně to vypadá dost podobně.
   
Obr. 3 - asi "šutráky" něco polekalo, když po sobě ani neuklidily. Obr. 4 - míra akorát tak na rakev a dokonce i s polštářkem.

 

Příroda se sice dokáže vyhrabat skoro z čehokoliv (důkazem je i tento malý skokan mezi kameny na Obr. 5), ale už by se mohli někteří šutráci zamyslet, zda toto je opravdu nezbytně nutné dělat pro pár kamenů, no nic. Jinak tito takzvaní šutráci asi také zařídili vysušení potůčku, který byl v zadní části lokality. Potom co jsem se vzpamatoval, mě napadlo obhlédnout lokalitu z šutráckého úhlu. Pár zajímavých kamenů bylo kolem ohniště (Obr. 6 a 7), ale abych byl upřímný, nechtělo se vůbec kopat do už tak zhuntované země.

 

     
Obr. 5 - chudák skokan mezi šutry. Obr. 6 - ametysty roztahané kolem ohniště. Obr. 7 - další z šutrů u ohniště.

Napadlo mě tedy, že budu jen přehrabovat starou haldičku vpředu u vstupu na lokalitu, kde mohli být celkem zajímavé staré vzorky. A zadařilo se! Začal jsem tahat jeden zajímavý vzorek za druhým a říkal si, že mi to příroda vrací, i když je to asi blbost J. Ametysty jsem tahal jak na běžícím pásu a i když to nebyly vzorky prvotřídní kvality, tak mi udělaly radost úplně stejnou (Obr. 8 – 15).

 

   
Obr. 8 - pěkný ježek. Obr. 9 - celkem pěkný kousek ametystu.
   
Obr. 10 - fialová barva ametystu je nezaměnitelná.  Obr. 11 - největší krystaly ametystu z této návštěvy.
   
Obr. 12 - další pěkný ametyst. Obr. 13 - maličký šutr udělá taky radost.
   
Obr. 14 - větší brácha. Obr. 15 - tento ametyst je potřeba ještě naložit do lázně.

 

Nechali se najít také pěkné malé dutinky ametystů pokryté hematitem (Obr. 16 a 17). Při formátování jednoho ametystu jsem narazil na podezřele se třpytící se minerál a ejhle byl to pyrit (Obr. 18). Nedalo mi to a začal tedy formátovat další šutry a objevil další pěkné kousky (Obr. 19 – 23). Musím říci, že tato lokalita mě stále překvapuje a tuto návštěvu to platilo dvojnásob. Nejdříve zklamání z devastovaného místa a za druhé při nalézání místních pokladů.

 

   
Obr. 16 - ametystová dutinka s hematitem. Obr. 17 - další podobný kousek.
   
Obr. 18 - tak tady ho máme, pyrita jednoho. Obr. 19 - kameny hrají všemi barvami.
   
Obr. 20 - další pěkný pyrit. Obr. 21 - a tady je jich hned 5 na jednom místě.
   
Obr. 22 - tento pyrit už začíná zvětrávat. Obr. 23 - největší, ale dost rozlámaný kousek pyritu.

Za sebe, jako za amatérského ekologa, mohu říci jen tolik, milý šutráci, jestli se budete chovat na všech lokalitách tak jako tady, pak už nebude sběr minerálů žádnou vášní. Sběr šutrů je spojen i s procházkou v přírodě a myslím, že když si z přírody něco bereme, tak bychom jí nemuseli ubližovat ještě více tím, že ji zanecháme v takovém stavu jako tady.